eatjařčr
6. března 2010 v 10:45
|
NEWS
Odkaz na jeden dobrý blog: www.toulave-boty.blog.cz a eště na jeden: www.dark-desire.blog.cz
Konec
3. února 2010 v 13:36
Každý, kdo sem chodíval si asi všiml, že jsem s tím blogem nejspíš sekla. A je to pravda. Moje láska k Linkinům se už nějak zmenšila, takže i můj zájem o tento blog už klesnul... Možná, že to tady později ještě jednou rozjedu, ale nic neslibuji...
Loučím se s váma.
Katu.Shka
Recenze Na Out Of Ashes
21. října 2009 v 14:08
|
Dead By Sunrise
Fire
Skvělý song na začátek alba. Romantikou prolezlý text v kombinaci s dost dobrým elektronickým podkresem. Skvěle ukazuje směr kterým se celé album vydává. Výborná skladba k nějákému filmovému traileru. 8/10
Crawl Back In
První singl. Klasická punk-rocková vypalovačka, melodická, trochu tvrdší než předchozí Fire. Elektronika tu není tak patrná což je skvělé. Text je chytlavý a uřvané "Crawl Back In" se vryje do paměti. 9/10
Too Late
Zajímavý začátek, opět kytary a klávesy, je trochu pomalejší, ale za to víc netradiční. Refrén člověka vezme za srdce a už ho nepustí. Chester využívá jemnější polohy svého hlasového repertoáru. 9,5/10
Inside Of Me
Zase jedou rychlejší song. Trošku připomíná slabší klon Given Up od Linkin Park. 7/10
Let Down
Původní, jen akustická, verze je podle mého názoru mnohem lepší a taky bych byl raději, kdyby se do Chesterova úchvatného textu nepletla ta hloupá elektronika. Nicméně nový Let Down se pořád dobře poslouchá a má jeden z nejlepších refrénů na albu. 8/10
Give Me Your Name
Romantická skladba s podmanivým textem a skvělou "kytarově-bicí" linkou v pozadí. Chester znovu užívá spíše jemnost svého hlasu. U tohohle songu mám trochu strach, že se brzy oposlouchá a navíc je dost... jak to říct... pro ženské ;-). 8/10
My Suffering
Stará známá rychlá vypalovačka, která se vyvíjela, vyvíjela a vyvíjela skoro až k nepoznání. Elektronika jí dodala na naléhavosti a jednoduché, přímočaré bicí vás nutí podupávat si do rytmu až skoro necítíte nohu. Rovněž výtečný text. 9,5/10
Condemned
Rockový song ze staré školy. Velice energický, Chester zase jednou řve a vyžívá se v temné poloze svého hlasu. Další povedený refrén. 9/10
Into You
Zajímavá kombinace nástrojů na začátku skladby v člověku vzbudí jistou naději, ale celkově jde o nudný cajdák, který zvedají jen lehké nástrojářské experimenty a bridge. Pro mě nejslabší song na albu. 5/10
End Of The World
Pro mě nejlepší "rychlý song" OOA. Vynikající a hlavně současný text je spojený s nevtíravou elektronikou a jednoduchou elektrickou kytarou v pozadí. Sem tam se objeví i dokonalá klávesová linka, která výborně doplní celistvost songu. Doufám že z "Konce světa" bude jednou singl. 10/10
Walking On Circles
Dokonalost sama. WOC mě dostala už když jsem ji před pár lety slyšel na živo a celou tu dobu jsem jenom doufal, že ji Julien-K nezmrší. Nezmršili. Citlivě se drží Chesterovy původní verze. Geniální refrén a text který má myšlenku. TOP 1. Znovu, doufám v singl. 10/10!
In The Darkness
Pomalejší skladba na závěr, kterou trošičku zmršila elektronika (ti co slyšeli živou verzi ví o čem mluvím) zbytečné "ozvěny" a kudrlinky některé části songu prostě zazdí. Text je jinak doják a refrén vám uvízne v hlavě. 9,5/10
Morning After (Bonus Track)
Kam se poděla ta pohodová odrhovačka na akustickou kytaru, kterou jsme před tolika lety slýchali jako záznam z koncertu? Drnčení, chrastění a synťáky se k tomuhle songu prostě moc nehodí. Chci svou akustickou studiovku! Díky bohu za Chesterův vynikající text, který si člověk může pobrukovat ve vaně nebo když si čistí zuby. 6/10
Skvělý song na začátek alba. Romantikou prolezlý text v kombinaci s dost dobrým elektronickým podkresem. Skvěle ukazuje směr kterým se celé album vydává. Výborná skladba k nějákému filmovému traileru. 8/10
Crawl Back In
První singl. Klasická punk-rocková vypalovačka, melodická, trochu tvrdší než předchozí Fire. Elektronika tu není tak patrná což je skvělé. Text je chytlavý a uřvané "Crawl Back In" se vryje do paměti. 9/10
Too Late
Zajímavý začátek, opět kytary a klávesy, je trochu pomalejší, ale za to víc netradiční. Refrén člověka vezme za srdce a už ho nepustí. Chester využívá jemnější polohy svého hlasového repertoáru. 9,5/10
Inside Of Me
Zase jedou rychlejší song. Trošku připomíná slabší klon Given Up od Linkin Park. 7/10
Let Down
Původní, jen akustická, verze je podle mého názoru mnohem lepší a taky bych byl raději, kdyby se do Chesterova úchvatného textu nepletla ta hloupá elektronika. Nicméně nový Let Down se pořád dobře poslouchá a má jeden z nejlepších refrénů na albu. 8/10
Give Me Your Name
Romantická skladba s podmanivým textem a skvělou "kytarově-bicí" linkou v pozadí. Chester znovu užívá spíše jemnost svého hlasu. U tohohle songu mám trochu strach, že se brzy oposlouchá a navíc je dost... jak to říct... pro ženské ;-). 8/10
My Suffering
Stará známá rychlá vypalovačka, která se vyvíjela, vyvíjela a vyvíjela skoro až k nepoznání. Elektronika jí dodala na naléhavosti a jednoduché, přímočaré bicí vás nutí podupávat si do rytmu až skoro necítíte nohu. Rovněž výtečný text. 9,5/10
Condemned
Rockový song ze staré školy. Velice energický, Chester zase jednou řve a vyžívá se v temné poloze svého hlasu. Další povedený refrén. 9/10
Into You
Zajímavá kombinace nástrojů na začátku skladby v člověku vzbudí jistou naději, ale celkově jde o nudný cajdák, který zvedají jen lehké nástrojářské experimenty a bridge. Pro mě nejslabší song na albu. 5/10
End Of The World
Pro mě nejlepší "rychlý song" OOA. Vynikající a hlavně současný text je spojený s nevtíravou elektronikou a jednoduchou elektrickou kytarou v pozadí. Sem tam se objeví i dokonalá klávesová linka, která výborně doplní celistvost songu. Doufám že z "Konce světa" bude jednou singl. 10/10
Walking On Circles
Dokonalost sama. WOC mě dostala už když jsem ji před pár lety slyšel na živo a celou tu dobu jsem jenom doufal, že ji Julien-K nezmrší. Nezmršili. Citlivě se drží Chesterovy původní verze. Geniální refrén a text který má myšlenku. TOP 1. Znovu, doufám v singl. 10/10!
In The Darkness
Pomalejší skladba na závěr, kterou trošičku zmršila elektronika (ti co slyšeli živou verzi ví o čem mluvím) zbytečné "ozvěny" a kudrlinky některé části songu prostě zazdí. Text je jinak doják a refrén vám uvízne v hlavě. 9,5/10
Morning After (Bonus Track)
Kam se poděla ta pohodová odrhovačka na akustickou kytaru, kterou jsme před tolika lety slýchali jako záznam z koncertu? Drnčení, chrastění a synťáky se k tomuhle songu prostě moc nehodí. Chci svou akustickou studiovku! Díky bohu za Chesterův vynikající text, který si člověk může pobrukovat ve vaně nebo když si čistí zuby. 6/10
ZDROJ: LINKINPARK.CZ
Výročí Smrti Edgara Allana Poa
6. října 2009 v 13:54
|
Novinky
Zítra 7. října bude výročí smrti známého amerického básnika, prozaika, literárního teoretika a esejisty Edgara Allana Poa (1809-1849).
A proč to sem vlastně dávam?? Protože si myslím, že Edgarova díla jsou vážně dobrá a že stojí o pozornost... Miluji jeho báseň ,,Havran" a jeho povídky se mi taky moc zalíbily...
Pro ty kteří Havrana neznají vám ho tady dávam:
Jednou o půlnoci, maje horečku a rozjímaje
nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné -
když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání
velmi jemné zaťukání na dvéře - a pak už ne.
"Je to návštěva, či zdání, bylo to tak nezvučné -
jednou jen a pak už ne."
Ach, již při vzpomínce blednu! Myslím,
že to bylo v lednu,
každý uhlík vrhal stín jen přede mne a dál už ne.
Toužil jsem po kuropění; - marně hledaje v svém čtení
ulehčení od hoře nad Lenorou - již poslušné
světice zvou Lenora - nad jménem dívky nadvzdušné,
jež byla mou a teď už ne.
Smutný šelest záclon vlaje z hedvábí a ohybá
je
s hrůzou - již jsem do té doby neznal ani přibližně;
abych skryl své polekání, říkal jsem si bez ustání:
"Je to host, jenž znenadání zaklepal tak neslyšně -
pozdní host, jenž znenadání zaklepal tak neslyšně -
jednou jen a pak již ne."
Tu má duše vzmužila se; řek jsem bez rozpaků v hlase:
"Prosím, pane, nebo paní, odpusťte mi velmožně;
avšak, byl jsem v polospaní, když jste přišel znenadání,
přeslechl jsem zaklepání - je to skoro nemožné,
že jste klepal vy" - a poté otevřel jsem úslužně -
venku tma a víc už ne.
Hledě dlouho do tmy z prahu, stoje v pochybách
a v strachu,
dlouho snil jsem, jak si nikdo netroufal snít mimo mne;
ale ticho bez rušení, ani slůvka na znamení,
jenom plaché oslovení "Lenoro!" zní zimničně,
to já šeptám "Lenoro!" - a ozvěna dí zimničně
jenom to a víc už ne.
Vrátil jsem se do pokoje, velmi divě se a boje,
když jsem zaslech trochu silněj nový šramot poblíž mne.
"Jistě cos za chumelice padlo mi na okenice;
podívám se ze světnice, co jsi zač, kdo budíš mne -
ztlumím na okamžik srdce, najdu tě, kdo budíš mne;" -
vítr a nic jiného už ne.
Vyrazil jsem okenici, když tu s velkou motanicí
vstoupil starodávný havran z dob, jež jsou tak záslužné;
bez poklony, bez váhání, vznešeně jak pán či paní
usadil se znenadání v póze velmi výhružné
na poprsí Pallady - a v póze velmi výhružné
si sedl jen a víc už ne.
Pták v svém ebenovém zjevu ponoukal mne do úsměvu
vážným, přísným chováním, jež bylo velmi vybrané -
"Ač ti lysá chochol v chůzi, jistě nejsi havran hrůzy,
jenž se z podsvětního šera v bludné pouti namane -
řekni mi své pravé jméno, plutonovský havrane!" -
Havran děl: "Už víckrát ne."
Žas jsem nad nevzhledem ptáka, jenž tak
bez okolků kráká
bezobsažnou odpověď, jež prozrazuje bezradné;
velmi dobře vím, že není skoro ani k uvěření
pták či zvíře, jež si lení v póze velmi záhadné
na poprsí nade dveřmi - v póze velmi záhadné
a říká si: "Už víckrát ne."
Potom, sedě na mramoru, ustal havran v rozhovoru
jako duše v jedno slovo samotářsky zabrané -
až jsem si řek v duchu, takže nedošlo mu to
až k sluchu:
"Věřím pevně na předtuchu, osud často okrad mne -
jak mé naděje, i on se k ránu odtud vykradne."
Však havran dí: "Už víckrát ne."
Zaražen, an na mne hledí s přiléhavou odpovědí,
říkám si: "Toť bezpochyby pochyt velmi obratně
od pána, jejž osud vedl neštěstím a navždy svedl,
takže nic už nedovedl zpívat než ty bezradné -
pohřební a smutné písně, refrény, tak bezradné,
jako je: Už víckrát ne!"
Když však havran bez ustání ponoukal mne k usmívání,
přistrčil jsem křeslo mysle, že mne něco napadne,
když se vhroužím do sametu ve vzpomínkách na tu větu,
přemýšleje, co as je tu, nad čím řek své bezradné,
nad čím příšerný ten pták zde říká svoje bezradné
"už víckrát ne".
Tak jsem seděl nad dohady, mlčky, marně, bez nálady
pod ptákem, jenž v hloubi prsou nepřestával bodat mne,
kles jsem s zamyšlenou tváří do podušky na polštáři,
na niž padá lampa, v záři matné, mdlé a malátné,
ale do níž nevboří své ruce, mdlé a malátné,
ona víckrát, víckrát ne.
Zdálo se, že u stínidla houstne světlo od kadidla,
že se bezpochyby anděl v zvoncích z nebe propadne.
"Chudáku, tvůj Bůh ti v zpěvu posílá sem pro úlevu
balzám na tvou starou něhu, po němž navždy vychladne,
po němž láska k Lenoře v tvé mysli navždy zapadne" -
však havran děl: "Už víckrát ne."
"Proroku," dím, "mene tekel, ať jsi pták anebo z pekel,
synu podsvětí, a přece proroku, pojď hádat mně -
statečně, byť opuštěný žiji zaklet v této zemi,
dům mám hrůzou obklíčený, zda tvá věštba uhádne,
zdali najdu balzám v smrti, zda tvá věštba uhádne" -
havran dí: "Už víckrát ne."
"Proroku," dím, "mene tekel, ať jsi pták anebo z pekel,
při nebi, jež nad námi je, při Bohu, jenž leká mne,
rci té duši, jež žal tají, zdali aspoň jednou v ráji
tu, již svatí nazývají Lenora, kdy přivine,
jasnou dívku Lenoru kdy v náruči své přivine" -
havran dí: "Už víckrát ne."
"Tos řek jistě na znamení, že se chystáš k rozloučení,
táhni zpátky do bouře a do podsvětí, satane! -
nenech mi tu, starý lháři, ani pírka na polštáři,
neruš pokoj mého stáří, opusť sochu, havrane!
Vyndej zobák z mého srdce, opusť sochu, havrane!"
Havran dí: "Už víckrát ne."
Pak se klidně ulebedí, stále sedí, stále sedí
jako ďábel na bělostných ňadrech Pallas Athéné;
oči v snění přimhouřeny na pozadí bílé stěny,
lampa vrhá beze změny jeho stín, jímž uhrane -
a má duše z toho stínu, jímž mne navždy uhrane,
nevzchopí se - víckrát ne.
nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné -
když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání
velmi jemné zaťukání na dvéře - a pak už ne.
"Je to návštěva, či zdání, bylo to tak nezvučné -
jednou jen a pak už ne."
Ach, již při vzpomínce blednu! Myslím,
že to bylo v lednu,
každý uhlík vrhal stín jen přede mne a dál už ne.
Toužil jsem po kuropění; - marně hledaje v svém čtení
ulehčení od hoře nad Lenorou - již poslušné
světice zvou Lenora - nad jménem dívky nadvzdušné,
jež byla mou a teď už ne.
Smutný šelest záclon vlaje z hedvábí a ohybá
je
s hrůzou - již jsem do té doby neznal ani přibližně;
abych skryl své polekání, říkal jsem si bez ustání:
"Je to host, jenž znenadání zaklepal tak neslyšně -
pozdní host, jenž znenadání zaklepal tak neslyšně -
jednou jen a pak již ne."
Tu má duše vzmužila se; řek jsem bez rozpaků v hlase:
"Prosím, pane, nebo paní, odpusťte mi velmožně;
avšak, byl jsem v polospaní, když jste přišel znenadání,
přeslechl jsem zaklepání - je to skoro nemožné,
že jste klepal vy" - a poté otevřel jsem úslužně -
venku tma a víc už ne.
Hledě dlouho do tmy z prahu, stoje v pochybách
a v strachu,
dlouho snil jsem, jak si nikdo netroufal snít mimo mne;
ale ticho bez rušení, ani slůvka na znamení,
jenom plaché oslovení "Lenoro!" zní zimničně,
to já šeptám "Lenoro!" - a ozvěna dí zimničně
jenom to a víc už ne.
Vrátil jsem se do pokoje, velmi divě se a boje,
když jsem zaslech trochu silněj nový šramot poblíž mne.
"Jistě cos za chumelice padlo mi na okenice;
podívám se ze světnice, co jsi zač, kdo budíš mne -
ztlumím na okamžik srdce, najdu tě, kdo budíš mne;" -
vítr a nic jiného už ne.
Vyrazil jsem okenici, když tu s velkou motanicí
vstoupil starodávný havran z dob, jež jsou tak záslužné;
bez poklony, bez váhání, vznešeně jak pán či paní
usadil se znenadání v póze velmi výhružné
na poprsí Pallady - a v póze velmi výhružné
si sedl jen a víc už ne.
Pták v svém ebenovém zjevu ponoukal mne do úsměvu
vážným, přísným chováním, jež bylo velmi vybrané -
"Ač ti lysá chochol v chůzi, jistě nejsi havran hrůzy,
jenž se z podsvětního šera v bludné pouti namane -
řekni mi své pravé jméno, plutonovský havrane!" -
Havran děl: "Už víckrát ne."
Žas jsem nad nevzhledem ptáka, jenž tak
bez okolků kráká
bezobsažnou odpověď, jež prozrazuje bezradné;
velmi dobře vím, že není skoro ani k uvěření
pták či zvíře, jež si lení v póze velmi záhadné
na poprsí nade dveřmi - v póze velmi záhadné
a říká si: "Už víckrát ne."
Potom, sedě na mramoru, ustal havran v rozhovoru
jako duše v jedno slovo samotářsky zabrané -
až jsem si řek v duchu, takže nedošlo mu to
až k sluchu:
"Věřím pevně na předtuchu, osud často okrad mne -
jak mé naděje, i on se k ránu odtud vykradne."
Však havran dí: "Už víckrát ne."
Zaražen, an na mne hledí s přiléhavou odpovědí,
říkám si: "Toť bezpochyby pochyt velmi obratně
od pána, jejž osud vedl neštěstím a navždy svedl,
takže nic už nedovedl zpívat než ty bezradné -
pohřební a smutné písně, refrény, tak bezradné,
jako je: Už víckrát ne!"
Když však havran bez ustání ponoukal mne k usmívání,
přistrčil jsem křeslo mysle, že mne něco napadne,
když se vhroužím do sametu ve vzpomínkách na tu větu,
přemýšleje, co as je tu, nad čím řek své bezradné,
nad čím příšerný ten pták zde říká svoje bezradné
"už víckrát ne".
Tak jsem seděl nad dohady, mlčky, marně, bez nálady
pod ptákem, jenž v hloubi prsou nepřestával bodat mne,
kles jsem s zamyšlenou tváří do podušky na polštáři,
na niž padá lampa, v záři matné, mdlé a malátné,
ale do níž nevboří své ruce, mdlé a malátné,
ona víckrát, víckrát ne.
Zdálo se, že u stínidla houstne světlo od kadidla,
že se bezpochyby anděl v zvoncích z nebe propadne.
"Chudáku, tvůj Bůh ti v zpěvu posílá sem pro úlevu
balzám na tvou starou něhu, po němž navždy vychladne,
po němž láska k Lenoře v tvé mysli navždy zapadne" -
však havran děl: "Už víckrát ne."
"Proroku," dím, "mene tekel, ať jsi pták anebo z pekel,
synu podsvětí, a přece proroku, pojď hádat mně -
statečně, byť opuštěný žiji zaklet v této zemi,
dům mám hrůzou obklíčený, zda tvá věštba uhádne,
zdali najdu balzám v smrti, zda tvá věštba uhádne" -
havran dí: "Už víckrát ne."
"Proroku," dím, "mene tekel, ať jsi pták anebo z pekel,
při nebi, jež nad námi je, při Bohu, jenž leká mne,
rci té duši, jež žal tají, zdali aspoň jednou v ráji
tu, již svatí nazývají Lenora, kdy přivine,
jasnou dívku Lenoru kdy v náruči své přivine" -
havran dí: "Už víckrát ne."
"Tos řek jistě na znamení, že se chystáš k rozloučení,
táhni zpátky do bouře a do podsvětí, satane! -
nenech mi tu, starý lháři, ani pírka na polštáři,
neruš pokoj mého stáří, opusť sochu, havrane!
Vyndej zobák z mého srdce, opusť sochu, havrane!"
Havran dí: "Už víckrát ne."
Pak se klidně ulebedí, stále sedí, stále sedí
jako ďábel na bělostných ňadrech Pallas Athéné;
oči v snění přimhouřeny na pozadí bílé stěny,
lampa vrhá beze změny jeho stín, jímž uhrane -
a má duše z toho stínu, jímž mne navždy uhrane,
nevzchopí se - víckrát ne.
DBS - INFO
23. září 2009 v 14:10
|
Dead By Sunrise
Sólový projekt Chestera Benningtona, na kterém už pracuje několik let s pár přáteli hlavně ze skupiny Julien-K. Hudba má být temnější a osobitější než Linkin Park.
Ten znak se mi šíííleně líbí!!!Členové
- Chester Bennington - vokály
- Ryan Shuck (Orgy/Julien-K) - kytara
- Amir Derakh (Orgy/Julien-K) - kytara
- Brandon Belsky - basa
- Elias Anda (Julien-K) - bicí
- Anthony Valcic - klávesy
Datum vydání: 2009/10/13
Produkce: Howard Benson
Produkce: Howard Benson
Seznam skladeb:
01. Fire
02. Crawl Back In
03. Too Late
04. Inside Of Me
05. Let Down
06. Give Me Your Love
07. My Suffering
08. Condemned
09. Into You
10. End Of The World
11. Walking In Circles
12. In The Darkness
13. Morning After (Bonus Track)
Fire - Text, Překlad
23. září 2009 v 14:01
|
Diskografie
| Fire | Oheň |
| No need to hear your voice or see your face To know that you are with me No need to kiss your lips or hold your hand To know that you can feel me I know that you can feel me When I look to the stars I know just where you are You're looking down upon me No need to give the dark inside the past I know it isn't changing No need to let you go or say goodbye I know that you'll be waiting I know that you'll be waiting When I look to the stars I know just where you are You're looking down upon me On the other side On the other side I've got to find the way To keep my pain from burning Down to the bone I've got to find the way To keep my pain from burning Down to the bone, down to the fire When I look to the stars I know just where you are You're looking down upon me | Netřeba slyšet tvůj hlas nebo vidět tvou tvář abych věděl že jsi se mnou Netřeba líbat tvé rty nebo držet tvou ruku abych věděl že mě cítíš Vím že mě cítíš Když se dívám na hvězdy Vím přesně kde jsi Shlížíš dolů na mě Netřeba připomínat temnotu minulosti Vím že se to nezmění Netřeba tě nechat jít či říkat sbohem Vím že budeš čekat Vím že budeš čekat Když se dívám na hvězdy Vím přesně kde jsi Shlížíš dolů na mě Na druhé straně Na druhé straně Musím najít způsob jak se zbavit bolesti co mě spaluje až na kost Musím najít způsob jak se zbavit bolesti co mě spaluje až na kost, ten oheň Když se dívám na hvězdy Vím přesně kde jsi Shlížíš dolů na mě |
My Suffering - Text, Překlad
23. září 2009 v 13:58
|
Diskografie
| My Sufferning | Mé utrpení |
| I've reached the end And I don't know what I believe in anymore There's something crazy Running wild inside my brain I've seen the truth become my lie Bury my shame, swallow my pride I've crossed the line and I know there's no turning back You kissed away all of my pain You washed away these bloody stains You locked away my suffering My, my, my suffering You kissed away all of my pain You washed away these bitter stains You locked away my suffering My, my, my suffering I've seen the devil in her smile I found salvation in a vow My happy ending Is this only in my dreams You kissed away all of my pain You washed away these bloody stains You locked away my suffering My, my, my suffering You kissed away all of my pain You washed away these bitter stains You locked away my suffering My suffering | Dosáhl jsem konce a už nevím čemu věřit Něco šíleného mi běhá mozkem Viděl jsem jak se pravda stává mou lží Pohřben v svém studu, polykám svou pýchu Přešel jsem čáru a nevím jestli se můžu vrátit zpět Tvůj polibek odehnal mou bolest Smyla si ze mě skvrny od krve Uzamkla si mé utrpení Mé, mé, mé utrpení Tvůj polibek odehnal mou bolest Smyla si ze mě skvrny hořkosti Uzamkla si mé utrpení Mé, mé, mé utrpení Viděl jsem ďábla v jejím úsměvu Našel jsem spásu v jejích slibech Můj šťastný konec je už jen v mých vlastních snech Tvůj polibek odehnal mou bolest Smyla si ze mě skvrny od krve Uzamkla si mé utrpení Mé, mé, mé utrpení Tvůj polibek odehnal mou bolest Smyla si ze mě skvrny hořkosti Uzamkla si mé utrpení Mé utrpení |
